Není štípačka jako štípačka, aneb jak se vyhnout vyhozeným tisícům za špatnou štípačku na dřevo

Pro některé je to pouze zbytečný stroj navíc – vystačíte si přeci se svými svaly, s kalačem a sekyrou. Pro nás nesvalovce (a stárnoucí), kteří pravidelně chystáme dřevo na zimu, je to však DAR Z NEBES!

Řeč je o štípači dřeva těšícímu se stále větší oblibě a to zejména pro svou jednoduchost použití, několikanásobné urychlení přípravy dřeva oproti běžnému štípání a hlavně nejméně 1000x menší dřinu. To nám ušetří zejména nepříjemné bolesti zad a také tu letní nervozitu z příchodu podzimu, kdy zas budeme muset štípat dříví na zimu.

A co vysoká cena štípače dříví? Při dnešních cenách energií (plynu a elektřiny) si tak říkám, že vlastně my, kteří můžeme topit dřevem, jsme šťastlivci! Pokud máme přístup k relativně levnému dřevu, ušetříme oproti běžným topičům na elektřinu a plyn (kteří nemají tepelné čerpadlo či kondenzační kotel) až desetitisíce ročně. Alespoň já tak sám sebe chlácholím, že investice do dobré štípačky na dřevo, která mi vydrží dlouhá léta, se mi ve srovnání s　jiným zdroji vytápění vrátí ani ne za jednu zimu.

Jak už nadpis naznačuje, bohužel i při koupi takového stroje se můžete snadno „spálit“, což vzhledem k cenám štípače dříví (8 - 30 tis. Kč) dost zabolí. Proto, když jsem vybíral štípačku vlastní, projel jsem si nejdříve recenze konkrétních modelů a zaměřil se hlavně na to negativní. Zejména pak na nejčastěji zmiňované nedostatky, abych věděl, čemu se vyvarovat a vyloučil, co mně zas tak nevadí.

A jaké že jsou tedy nejčastěji zmiňované chyby při výběru štípačky na dřevo?

1. Slabý výkon štípače dřeva

Chceme „za co nejmíň peněz, co nejvíce muziky!“ V tom jsme všichni stejní. Jak už to tak bohužel bývá, platí však spíše rčení „za více peněz více muziky“, a u štípaček na dřevo to platí dvojnásob. Kupující často volí nejlevnější modely s nižším výkonem, aniž by se nejdříve zamysleli, jaké dřevo vlastně budou štípat. Následně se pak diví, že jim to „neštípne sukovité“ nebo „mokré“ dřevo a rozohňují se nad tím, jak je to možné. Taky mě pobavilo, když u malého a slabého štípače o výkonu 1500W se štípacím tlakem 4 tuny napsal „Někdy je potřeba přidržet špalek v určité poloze, aby se správně rozštípnul.“ No, spíš než pobavilo, jsem se vlastně leknul. Přidržovat špalek aby se správně rozštípnul? To už je fušeřina a taky hra se zdravím, to ne! Raději si připlaťte a vybírejte něco silnějšího. Pokud vám stačí na chalupě štípat menší špalky všeho druhu, jak už to bývá, cokoli co z nejbližšího lesa spadne, co přiveze soused nebo mají zrovna na nejbližší pile, volil bych alespoň 2000 W štípačku s minimálně 6-tonážním tlakem. I tak bych však nespoléhal na to, že to rozštípne všecko, ale jako ekonomické řešení na chatu to postačí.

2. Nedostačující maximální délka špalku

Další věc, co kupující podceňují, je délka štípaného špalku. Ty nejlevnější štípač, vzhledem k výše zmíněnému slabému výkonu, disponují maximální délkou špalku 37 cm, což se na první dobrou nemusí zdát být až tak málo. Schválně však zajděte do dřevníku a změřte si průměrnou délku špalku, co vám tam leží....Tak co?..Já to říkal! :) Nejhorší je zjištění, že se vám špalek do štípače nevejde. Znamená to tak, že i když třeba polovinu špalku štípačkou naštípete, zbytek (ten větší a těžší) si budete muset naštípat sami. Za mě bych standardně volil štípačku, která si poradí se špalky alespoň 50 cm. Pokud to však myslíte se štípáním vážně, připravujete kubíky a kubíky dříví na zimu, volil bych štípačku dřeva na špalky ještě větší (100+ cm). Nepřekvapí vás tak žádný dovezený kousek. Já navíc preferuji si z dlouhého špalku raději naštípat tenčí kusy, které si pak rychle nařežu dle hloubky kotle, než naopak řezat dlouhé kusy na krátké špalky aby se mi vešly do štípačky.

A co když máte spíše kratší špalky? Většina lepších štípaček disponuje systémem, který ji umožňuje nastavit dle délky špalku. Ze štípačky na až 100 cm dlouhé kusy tak jednoduše během okamžiku uděláte štípačku na 35 cm kusy a nemusíte čekat, až se klín natáhne do maximální délky.

3. Bezpečnost štípače dřeva

Kontroverzní a nekonečné téma, které nikdy nenajde 100% shodu. „EU nás šikanuje“, „ne, EU to s námi myslí dobře“, „ne, jen mají moc úředníků a vymýšlí si další nesmysly“. Ať tak či onak, pravdou je, že zdraví máme jen jedno. Zejména u starších modelů či bazarových štípačů dříví jsme zvyklí, že stroj stačí ovládat jednou rukou, přičemž druhou si můžeme „přidržovat“ špalek či chystat další špalky na štípání, nebo že mezi námi a štípaným polenem není žádná „otravná“ klec či jiná zábrana. Bohužel docházelo pak k mnohým nehezkým úrazům, např. vymrštění polena ve směru uživatele či úrazu volné ruky, která neměla pod klínem co dělat. Na základě novějších bezpečnostních opatření už musí být všechny nové modely vybavené obouručným ovládáním a také zábranou chránící uživatele před vymrštěním. Přestože si na daná opatření si v recenzích mnozí uživatelé stěžují, zrovna v　tomto případě se tedy přikláním na stranu bezpečnosti a doporučuji vybírat jen nové bezpečné modely

4. Servis štípačky na dřevo

Někdo se toho prostě nebojí, a i stroj jako štípačku dřeva koupí o něco levněji v zahraničí (nejčastěji z Polska). Je dobré však mít na mysli, že i štípač se může někdy porouchat, anebo se jen v rámci údržby budete potřebovat poradit se servisním technikem. Kupující štípačů dříví ze zahraničí si tak někdy stěžují, že jim autorizované české servisy nechtějí vyjít vstříc, nebo že je prostě ignorují. Co si budem, byť se mi to také nezamlouvá, vlastně se těm servisům tolik nedivím. Pokud tedy kupujete štípačku na dřevo ze zahraničí, ujistěte se, že máte kam ji případně poslat na reklamaci/servis/pozáruční servis, nebo raději připlaťte tisícovku navíc a kupujte u českých prodejců, ideálně u těch, kteří disponují vlastním servisem.